Loni jsem v prosinci cestoval na jihu Anglie. Navštívil jsem tam rodinu ale jako obvykle když cestuji jsem s sebou přivezl kytaru, že jsem vyrobil. Byl jsem v kraji jménem Devon, a našel jsem tam obchod, který se jmenuje Devon Klasické Kytary. Tam muž má sbírku ručních vyrobených kytar, a každá kytara ve sbírce je na prodej. Chtěl jsem mu ukázat kytaru, a taky dostat zpětnou vazbu, a hrát na kytary tam. Jeho výběr kytar byl úžasný, v tomhle době jeden z nejlepších v Anglii.
Máme štěstí v Anglií, alespoň v současnosti, že máme několik takových obchodů které prodávají ručně vyrobené kytary. Osobně jsem se učil hodně v takových místech, a jsou samozřejmě dobré pro kytaristé taký.
Beer
Předtím jsem navštívil tohoto kytarového muže, přecházel jsem okolí se svým otcem abychom se dívali trošku Devonu. Je to úplně krásná kraj. V létě, kvůli tohoto, hodně lidí jedou tam na dovolené. Ale byli jsme tam v prosinci, a libovali jsme krajinu v klidu. Udělali jsme jednoho dne obzvlášť hezkou procházku, od jednoho města do příštího, u moře pod útesu. Tamto příští město se jmenuje “Beer” nebo český “Pivo” a jsem jistý, že byste souhlasil, je to skvělé jméno pro město.
Konečně jsem navštívil sbírku kytar. Hrál jsem na několik kytar, a byl jsem šťastný vidět že kvalita mé kytary byla podobná jako ostatní v sbírce. Hodně jsem si promluvil s ředitelem o kytarách a on mi dal zpětnou vazbu ohledně zvuku, a spropitné o tom, jak prodávat kytary, pořádné ceny a tak dál. Měl jsem příležitost zkusit dvě kytary Paula Fischere, jeden z mých nejoblíbenějších výrobců kytar. Na konci schůze, mě se zeptal, jak by mi mohl pomoct ohledně mé kariéry a nabídnul napsat dopis představení osobním vyrobci kytar, kdo bydlí blízko k mně. Byl to skvělý nápad, ale řekl jsem že bych měl raději dopis představení Paulovi Fischerovi.
Proto jsem o pár týdnů později byl v Oxfordové kraji, v městě jménem Chipping Norton, kde bydlí Paul Fischer. Oxford je v středu Anglie. Dostal jsem se tam v autobusu a přivezl jsem s sebou dvě kytary. Byl jsem nadšený seznámit s Paulem. Když jsem studoval na koleji, jak vyrábět kytary, Paul tam jednou přednášel a moc jsem se učil. Později jsem si četl jeho knihu „Let the Wood Speak”, která mě hodně inspirovala. Bylo to skvělé konečně mít příležitost, že bych si promluvil s ním tváří v tvář.
Když jsem přišel, všiml jsem si jak báječný je jeho domova, jako typická anglická chalupa od pohádky. Uvnitř jsem se cítil velmi pohodlný, ukázal jsem Paulovi své kytary a dlouho jsme si promluvili o kytarách a designy. Paul mi ukázal jeho starou dílnu. Okamžik byl výjimečný, stát v místě kde Paul vyrobil hodně báječných hudebních nástrojů. Teď, dílna je skoro prázdná protože před deseti lety, Paul odešel do důchodu. Snědli jsme spolu oběd s Paulové manželkou. Ona uvařila polévku, a s ní jsme měli chléb, že Paul udělal. Měli jsme spolu zajímavý rozhovor, protože oni měli hodně zkušeností ohledně výroby hudebních nástrojů, nejen jak vyrábět úžasné kytary ale jak je prodávat, a kde najít pořádné dřevo a tak dál.
Taky jsem ukázal Paulovi plán jedné z mých kytar, plán designu uvnitř. Paul ho prohlédl a mi dal zpětnou vazbu. Řekl mi co je dobrý a co mám změnit. Takže jsem velmi pyšný, že Paul Fischer přímo ovlivnil design mých kytar. Často mluvil o tom, co by dělali „Já s Rubiem”, protože na začátku jeho kariéry už deset let Paul spolupracoval s dalším výrobcem kytar jménem David Rubio. Bylo to skvělé slyšet takové historky.
